Na lokalitě „Paseky“ se započalo s budováním tůně. Tato tůň bude poměrně velké a hluboká, proto větší terénní úpravy. Je to z toho důvodu, že se tato lokalita, o kterou myslivecké sdružení dlouhodobě pečuje je jediná mezi poli a stahuje se sem zvěř ze širokého okolí.

Je proto důležité, aby zde byla voda i při velmi suchém létě. Tato tůň bude mít přítok, který sice přes léto vyschne, ale v tůní by se měla voda zachovat i díky jílovitému podloží.

Po dokončení hrubých terénní úprav proběhne  brigáda na zarovnání  břehů a příprava pro výsadbu dřevin.

Celý proces vybudování tůně budeme pravidelně filmovat a na podzim bude zpracován film, který bude sloužit jako návod jak se dá taková tůň vybudovat a jaký význam má v přírodě. Na podzim budou rostliny zapojené do okolí přírody a nemělo by se poznat, že tůň budována uměle.

Zpráva o průběhu realizace projektu „Periodické tůně a obnova přírodních prvků v krajině“, který byl podpořen z Fondu T-Mobile prostřednictvím Nadace VIA.

Přípravné práce na realizaci výsadby remízku v krajině u obce Roudnice probíhaly v zimním období v budově obecního úřadu Roudnice. S dětmi z místního keramického kroužku jsme diskutovaly o důležitosti stromů a keřů v krajině, která je v okolí této obce velmi chudá na zeleň. Děti dostaly za úkol zjistit, které keře a stromy mají rády včely, neboť v nově vzniklém remízku bude umístěň včelín. Na dalším setkání se společně diskutovalo o výběru stromů a keřů, prohlížely se obrázky jak budou stromy vypadat až vyrostou a jaké mají plody, čím jsou prospěšné včelám a dalším zvířatům, které v krajině v okolí obce žijí a nově vysázený remízek jim poskytne útočiště. Společně jsme sestavily seznam dřevin a keřů, které by děti chtěly vysázet. Děti navíc vymyslely, že na volné ploše budou postupně budovat bylinkový záhon. Bylinky vypěstují doma a postupně je budeme vysazovat do remízku na předem připravený záhon. Na dalším setkání děti vyráběly z keramické hlíny výrobky související s probíranými tématy – menší děti včelky na květech a včelky v úlu.

 Pěstuje se jeden rok, je řazená mezi okopaniny. Převážná část sklízené masy (cca 80%) je ukryta pod zemí ve formě zásobního kořenu, tzv. bulvy. Listy vyrůstající z bulvy se nazývají chrást.. Při sklizni se v moderních technologiích chrást rozřeže a rozmete do plochy na půdu. Sklizené bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu, pro výrobu lihu a nyní již omezeně jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Cukrová řepa byla pěstována jako krmivo již od antických dob. Její použití pro výrobu cukru však bylo objeveno relativně nedávno. Roku 1590 poprvé extrahoval francouzský botanik z kořene cukrové řepy sladký sirup. Jeho postup však nenašel praktické uplatnění. Byly i další pokusy, jež opět nebyly využity k průmyslové produkci. Až student Franz Karl Achard se věnoval šlechtění cukrové řepy a pomocí selektivního křížení se mu podařilo dosáhnout obsahu 5-6% sacharosy. První cukrovar na výrobu cukru z řepy byl otevřen pod patronací Fridricha Viléma III. Pruského ve Slezsku. Za napoleonských válek došlo k obrovskému rozvoji cukrovarnictví, neboť britské námořnictvo zavedlo námořní blokádu Francie a tím byl znemožněn dovoz cukru z Karibiku. Na konci války bylo v Evropě již na tři sta cukrovarů. Českou republiku proslavil Jakub Kryštof Rad vynálezem kostkového cukru a stroje na jeho výrobu v r. 1829 v Kostelním Vydří u Dačic. V současné době zpracovává cukrovou řepu 7 cukrovarů na území ČR.

Díky tradicím se zachoval postup pro výrobu siropu. Je to sladký, tmavě hnědý až černý roztok, vyrobený z cukrové řepy. Očištěná řepa se nastrouhá, uvaří a vylisuje. Vylisovaná šťáva se pozvolna sváří (až 2 dny), až vznikne polotekutý sirop.

Sirop podáváme k bramborovým plackám nebo z něho připravujeme buchtičky. Kynuté makové buchty po upečení namáčíme v horkém siropu s rozpuštěným máslem a po té obalujeme v nastrouhaném perníku.

Projekt našeho sdružení s názvem Periodické tůně a obnova přírodních prvků v krajině byl finančně podpořen Nadací VIA z Fondu T-Mobile částkou 49 000,- Kč.  Předsedkyně sdružení Andrea Mencáková převzala symbolický šek na slavnostním předávání sídle firmy T-Mobile v Hradci Králové dne 28. listopadu 2011.

Cílem projektu je  vytvořit drobné rezervoáry vody tzv.  periodické tůně v krajině a v příhodných lokalitách a obnovou přírodních prvků v krajině zlepšit přirozené životní prostředí pro volně žijící živočichy.

Tůně se  budou ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Nechanice budovat  ve dvou lokalitách „ Paseka“ a „Bergrův úvoz“. V druhé části projektu bude obnoven remízek v polích za obcí Roudnice. Ve spolupráci s místními včelaři zde bude postupně obnovována zeleň a budou zde umístěny včelíny. Význam včel pro přírodu a životní prostředí je velký a z tohoto důvodu bude při výběru zeleně  brán ohled na potřeby včelstev a tradiční regionální dřeviny. 

Roudnická mládež vypracovala zprávu o stavu zeleně v obci ve které vytipovala několik lokalit k dosadbě nebo výsadbě nové zeleně. Zástupkyně poté zprávu předaly  starostce obce Ing. Janě Rejlové, která jí projednala se zastupitelstvem obce.  Závěr byl vysázet novou zeleň v lokalitě u Autobazaru. Vzhledem k tomu, že o tuto část obecní návse   na své náklady pečuje majitel Autobazaru pan Jaroslav Kalvoda, byl s ním záměr o výsadbě nové zeleně v této lokalitě konzultován. Pan Kalvoda uvítal aktivitu mládeže i obce a nabídl, že zeleň vysází se svými zaměstnanci. Poté jsme se ještě jednou sešli na místě před Autobazarem a společně - zástupci obce, pan Kalvoda, zástupci mládeže a odborný poradce pan Samek jsme diskutovali jakou zeleň a kam konkrétně ji vysázet. Pan Kalvoda vysvětlil, že během 2 let bude nevzhledný betonový plot nahrazovat novým ozdobným kovovým a proto jsme se dohodli, že budou na travnaté ploše mezi Roudnickým potokem a stávajícím plotem do Autobazaru vytvořeny 3 „hnízda“ zeleně, kde bude vždy vysázen strom a  okolo něho nižší keřové patro, výsadba bude provedena do ochranné fólie, vše bude zakůrováno.

Vysadili jsme 3ks zmarličníku japonského. Tyto stromy svým typech a charakterem navazují na nové lipové aleje, které byly vysázeny na jaře letošního roku.    Zmarličníky jsou menší než lípa - měli jsme  omezený prostor pro výsadbu, ale mají podobné olistění jako lípa a vyžadují vlhčí stanoviště – jsou v těsném sousedství potoka.  Jako podrost jsme použili např. trojpuk něžný a střemchu vavřínovou, což jsou to keře vhodné do venkovského prostředí. 

Zalévání a ochranu před nežádoucími plevely bude v následujících letech zajišťovat zaměstnanec obce. Údržbu okolních travnatých ploch bude i nadále zajišťovat pan Kalvoda.

Daniela Rejlová, koordinátorka projektu

Obec  Hvozdnice se připojila ke společnému ekologickému projektu na Komunitní plánování zeleně v obcích. Společným žadatelem bylo o.s. Aktivity pro život. Cílem této společné akce byla spolupráce myslivců, žijících v naší obci, a to členů mysliveckého sdružení Libčanská Dubina a hvozdnických dětí. Na začátku září jsme děti pozvali na společnou procházku po obci. Ti co se dostavili, dostali od naší místostarotky obce vizitku – a tím se každý z nich stal členem komise pro výsadbu zeleně v obci. Nejprve jsme si povídali o stromech, jak se vysazují a jak se o ně správně starat a potom se vydali do vesnice. Při procházce jsme si říkali, kde bychom mohli ještě nějaké stromy vysadit. Děti jsme požádali, aby nám nakreslily, nebo napsaly, které stromy a kde v obci chybí. Na společnou procházku jsme pozvali také studenta zahradnictví Františka Sasku. Navrhl nám osazení veřejného prostranství a vybral vhodné rostliny. Jeho projekt se nám velmi líbil a dohodli jsme se, že jedno z vybraných prostranství osázíme podle tohoto návrhu. Objednali jsme stromy a poslední víkend v říjnu jsme se opět sešli a společně zeleň vysázeli. Myslivci a tatínkové nám pomohli vykopat díry a maminky s dětmi zasadily stromky a keře. Živý plot tvoří ořechokřídlec kaldonský, dále tu máme javor dlanitolistý, lísky purpurové a dva keře dřínu. Na lísce a na dřínu budou jedlé plody. A také jsme nezapomněli na naši kapličku, ke které jsme vysadili stříbrný smrk. Na závěr jsme si dali malé občerstvení a zhodnotili jsme naše pracovní sobotní odpoledne. Jana Štěpánková

Komunitní plánování Hrádek - sázení.

Ve středu 31. srpna  se v Roudnici konalo Povídání s dětmi z místní mateřské školy o stromech  a o tom, které stromy by si v Roudnici chtěly vysadit. S dětmi jsme si povídaly také o zvířatech, která žijí na stromech a v jejich okolí. Na závěr si děti zasoutěžily a slíbily namalovat obrázky ze setkání.

V úterý 9. srpna 2011 proběhlo v obci Hrádek plánování zeleně. Ve dvě hodiny se sešly děti v doprovodu rodičů se starostou panem Filipem Dandou a zahradním architektem před obecním úřadem. Starosta řekl pár zahajovacích slov a potom už to bylo na dětech, aby si samy rozhodly co si v obci vysadí. Procházelo se celou obcí, děti si samy navrhovaly co by kde chtěly na málo zelených plochách vysadit a architekt o tom s nimi diskutoval. Nakonec se dohodli, že po celé obci budou stromy nebo keře, které plodí jedlé plody. Akce byla zkončena v hostinci Na Kopečku, kde si děti opekly špekáčky a vyplnily pracovní listy ohledně zeleně.

Máky jsou jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny. Tradiční plodinou je Mák setý. Zmáme ho především v modré formě, ale zvyšuje se zájem o zapomenutý bílý a růžový mák.